Strach, obavy, chaos, konspirační teorie, každodenní neštěstí, ale také odhodlání obyčejných lidí. Slavné dílo o velké morové nákaze na samém počátku éry kapitalismu. Zručný rešeršér a známý anglický spisovatel zde formou poloautentické reportáže přibližuje tíseň, hrůzy i naděje londýnského lidu v letech 1665–1666, kdy město zachvátila morová epidemie.
Jeden z největších světových příběhů morové literatury, jehož poselství se v čase moderních epidemií stává mimořádně aktuálním. Klasika epidemické literatury a historické paralely, které mají přesah do současnosti.
Klasika epidemické literatury. Morové rány, epidemie a rozklad civilizačních hodnot. Puritáni, kvakeři a hledání nadčasových hodnot ve sporu s anglikánskou církví na pozadí rozsáhlé smrtonosné nákazy. Jeden z největších světových příběhů morové literatury. Poselství mimořádně aktuální během moderních »morových ran« typu španělská chřipka, SARS, COVID-19 a jiných podobných.
Řekli a napsali o knize
„Kdy jindy by mělo znovu vyjít slavné dílo o velké morové nákaze než v době, kdy zeměkouli straší další smrtonosná pandemie? Všechno, co zažíváme dnes, znali už současníci britského osvícenského autora Daniela Defoea. […] Jeho práce z roku 1722 se tudíž opět stává nebezpečně aktuální.“ – Michal Bystrov, publicista, překladatel, člen Českého PEN klubu v recenzi pro Deník.cz
„Doporučil bych [všem] ke čtení Deník morového roku od Daniela Defoea. […] Tam je krásně vidět, jak se situace v Londýně v šedesátých letech 17. století rozvíjí, jak dochází i k panice, jak se venkov začne uzavírat před lidmi, kteří odcházejí z morového města.“ – Jiří Mikulec, historik, Historický ústav AV ČR
„Zpráva Daniela Defoea je nadčasovým příběhem, doslova klasikou epidemické literatury.“ – Sigrid Löfflerová, severočeská rodačka a respektovaná rakouská literární kritička
„Navzdory svému stáří je Deník morového roku pro současné čtenáře mimořádně aktuální a moderní. “ – Alois Bejblík, literární historik
„[Pisatelovo] vnitřní nábožensko-etické dilema […] se vymyká z rámce pouhé historické faktografie. [Dílčí epizody se] stávají […] symboly lidského utrpení, jejichž obsah však není naplněn tendenční náboženskou didaxí, nýbrž odkazuje k Defoeovým obavám o zdraví nejen soudobé společnosti, ale lidského rodu vůbec.“ – Martin Procházka, Ústav anglofonních literatur a kultur FF UK
Obsah knihy
- Objevují se první případy morové nákazy. Lidé prchají z města. Londýnský starosta začíná jednat
- Prozřetelnost versus předurčení
- Útěk královského dvora. Velká část Londýňanů zůstává
- Spory mezi anglikánskou církví a presbyteriány (náboženskými disidenty). Vláda stanovila veřejné modlitby. Zároveň se rozmáhá i pověrčivost
- Podvodníci nabízejí pilulky proti moru, šarlatáni propagují zaklínadla
- Jmenování lékařů a ranhojičů pro chudé. Úřední uzavírání domů se stává běžnou praxí
- Postřehy z londýnských ulic. H. F. ze zvědavosti tajně navštěvuje hřbitov, popisuje pohřební šachty, umrlčí káry a pohřbívače. H. F. je šokován rouháním
- Znovu o zapečeťování a o násilí na hlídačích. Útěky izolovaných lidí
- Souhrn pozorování: Nákaza se šíří v prvé řadě důsledkem vycházení do obchodů a na trhy. Město nemá dostatečné nemocniční kapacity pro nemocné
- Všude narůstá zármutek a běda. Někteří lidé umírají v důsledku nevhodné léčby. Šíří se děsivé příběhy o ošetřovatelkách a o hlídačích. Dochází k množství krádeží i k násilným zločinům
- Jistý muž byl málem pohřben za živa. Město nebylo na mor tohoto rozsahu připraveno. Městská správa ale jedná
- Přehled skupin obyvatelstva, které upadly do bezprostřední nouze. Prozíravost starosty a radních. Altruismus venkovanů
- Morová nákaza dosahuje vrcholu. H. F. zkoumá situaci kolem řeky, mezi lidmi od lodí a z přístavů. Ze společnosti mizí soucit, prosazuje se sebezáchova
- H. F. otevírá příběh tří mužů, na kterých demonstruje osudy Londýňanů prchajících na anglický venkov
- Případy záměrného rozšiřování nákazy
- Umírněnost městských úředníků při zapečeťování domů. Okolnosti hlídačů
- H. F. ustanoven jedním ze zdravotních dohlížitelů. Situace úředně izolovaných osob, úkoly dohlížitele a několik konkrétních událostí
- Mor nepolevuje. Spory o vykuřování dřevem, nebo uhlím. Zájem Londýňanů o duchovní záležitosti. Obětavost náboženských disidentů. Astrologové a jasnovidci zmizeli
- Bdělost městských úřadů. Potravin je dostatek, cena chleba se nezvýšila. Město ale dlouhodobě pociťuje nedostatek špitálů
- H. F. souhrnně hodnotí dosavadní události. Chválí městskou správu
- Úvaha o příčinách moru, šíření nákazy a možnostech léčby. Chudina a její nerozvážnost
- Zpráva o stavu obchodu a řemesel
- O živelném rozvolňování. Pokles všeobecné mravnosti
- O londýnských hřbitovech
- Ožívá útlak presbyteriánů ze strany anglikánů
- Stať o lécích a přípravcích
- Mor pomalu ustupuje, dosavadní obavy jsou bagatelizovány. Královský dvůr se vrací do Londýna. Euforie vytlačuje dosavadní souznění o zranitelnosti lidské civilizace
- Doslov: Mory, epidemie, pogromy a údajný »hněv boží« • Daniel Defoe a jeho doba • Defoe romanopiscem • Deník morového roku a pozadí jeho vzniku • Obsah sdělení Deníku morového roku • Chřipky, koronavirus a paralely současnosti
Bibliografické údaje
Autoři: |
Daniel Defoe |
Celý název: |
Deník morového roku |
Původní název: |
A Journal of the Plague Year |
Překladatel: |
František Fröhlich |
Jazyk: |
Český |
Vydání: |
Druhé |
Vydavatel: |
NZB |
Místo vydání: |
Praha |
Rok vydání: |
2020 |
Počet stran: |
280 |
Rozměry: |
150 x 210 mm |
ISBN: |
978-80-907943-0-6 |
EAN: |
9788090794306 |
Vazba: |
Brožovaná (V2) |